Bluegrass džem, 22. ročník festivalu

Festival Bluegrass džem se stal již po dlouhou dobu pořádání celkem známým festivalem, na kterém se vystřídalo obrovské množství kapel, ať už renomovaných a profesionálních, nebo třeba začínající kapelky se díky Džemu dostaly tím pádem i na jiné slavné festivaly a dnes jsou právě na špici toho žánru.

BG džem byl od počátku pronásledovaný nepřízní počasí, mnohdy jsme s kolegou Ivanem Honzákem ještě ráno seděli v autě, kdy kapky velikosti tenisáků nám bubnovaly na kapotu auta a my sledovali přes internet postupy deště, asi nás ale přeci jenom v tom modrém nebíčku měli rádi a festival pak jako zázrakem začal  za slunečného přivítání, tepla a což byl i malý zázrak, přízni fanoušků, kterých se vždy sjelo velmi mnoho a i přesto,že festival se konal obvykle v horském prostředí, dostupném buď autem nebo pěkným flákem pěšky od nádraží.

Letošní BG džem se podařilo uspořádat díky iniciativě našeho bývalého baskytaristy a kamaráda  Petra Langera, který se pořádání již několik let ujal a za mého malého sekundování a pomoci podařilo uskutečnit. Loňský 22. ročník se bohužel díky krutému počasí- obrovské záplavy a zima, rovněž nepřízeň hlavního sponzora, neuskutečnil. O to bylo radostnější, že se nám podařilo spojit s šéfem ostravského klubu Barrák Marcelem Palovčíkem, který nám poskytl areál klubu k uspořádání   festivalu, aktivně vypomohl i s propagací, zajištěním občerstvení, zajištění vysoce kvalitního a profesionálního zvukaře, který odvedl velmi dobrý výkon. Nutno podotknout, že tento klub realizuje celoročně desítky koncertů různých hudebních žánrů a návštěvnost je obvykle v řádech stovek diváků 🙂 – jezdí i kapely z USA apod.

Letošní BG džem začal 30.srpna, přesně ve 13,00 hodin, počasí bylo úžasné, slunečno a teploučko , areál nádherný, vše se odehrávalo pod staletými kaštany na zahradě klubu.

Výběr kapel byl tentokráte ryze regionální, jednak k omezenému finančnímu rozpočtu a dále pak i dáni možností  regionálním kapelám. Jak už několikráte bylo konání pro nás i uznáním kvality přítomností naší kamarádky a VIP osobnosti v bluegrassovém světě, paní Lilky Pawlak, která na Džem přijela až ze Švácarska, jestli mne paměť nemýlí ,byla u nás již pošesté 🙂 a myslím, že se jí u nás velmi opět líbilo.

Excelentní a prověřená konferenciérka, která se po mne ujala této řehole, kamarádka Gábina Manišová přivítala všechny přítomné, i nepřítomné diváky a festival tím odstartoval.

Jako první vystupovala třinecká kapela Magdon, která zároveň předvedla svůj repertoár ze svého zcela nového CD, které bylo možno i po jejich koncertu zakoupit, mohu jen pochválit, CD je velmi vkusně a profesionálně provedeno, textově se 100 % podílel zpívající textař, bavič, showman,  kapitán Peťa Pašík Vrlík, i když se nejednalo zcela o bg styl, myslím, že na náš festival patřili a divákům se rovněž moc líbili, Pašíkovi se podařilo dát dohromady  velmi dobrou partičku muzikantů ,včetně zpěvačky, jeho ženy Maryčky.

Jako další naběhla kapela poskládaná z kovaných Valachů ,ale i Slezanů, která si říká Tatagrass a jejím šéfem je dlouholetý kamarád, spoluhráč a spoluzakladatel  BG Džemu Ivan Honzák. Myslím, že netřeba  komentáře, prostě tato partička to umí a pokračuje v tradici kvalitních progresivních kapel. Sklidili veliký úspěch a rovněž museli několikrát přidávat.

Z Těšínských Beskyd k nám opětovně zavítala formace pod názvem Liberda Gang, kdy šéfem je rovněž nestor modré muziky Pavel Liberda a jeho žena Irča, která nejen krásně zpívá, ale hraje na baskytaru a to v opačném levorukém gardu. Předvedli velmi kvalitní výkon, jednak známých evergreenů ale i písniček upravených do bluegrassu. Rovněž museli přidávat, jinak to ani vlastně nejde !!!:-)

Následovalo nastoupení mé bluegrassové jednotky, Whiskey Before Breakfast, která v minulém roce prošla 99% restartem a obnovou všech hráčů ,kdy z původní sestavy jsem zůstal jen já. Dle komentáře našich přátel a fanoušků měla tato změna velmi pozitivní dopad, tak snad se nám podaří i nadále stále koncertovat a modrý pánbůh nám dá sílu a zdraví. Dle ohlasu diváků jsme podali kvalitní výkon a rovněž jsme museli i několikráte přidávat, ostatní ať hodnotí diváci :-).

Na pódiu se pak přiřítila skupina mladých muzikantů, kteří již jednou na Džemu hráli, Dave Vysloužil and  Acoustic irish, kapela, která hraje převážně vlastní skladby, plně však v duchu irské a anglosaské tradice. Dave již dlouhá léta drží tuto kvalitní kapelu, která prošla několikráte personálními změnami, pro diváka je toto sdružení zajímavé nejen úžasnými písněmi a instrumentálními skladbami, ale i pohledem na krásné tři muzikantky, až se tajil dech, vše pak jistil mladý a perspektivní basista Jirka Pekárek, kdysi i můj spoluhráč ve WBB. Byla to velmi příjemná změna, kapela musela rovněž přidávat a věřím, že o ní ještě moc uslyšíme.

Na pódiu se pak postavila tak již trochu legenda modré muziky, kapela z Ostravy a okolí, která si již dlouho říká BlueRej. Myslím, že ke kvalitě této kapely není co sdělovat, prostě 100% profesionální výkon, velmi kvalitní vokály, repertoár převážně z dílny Jirky Zapletala. Nu, jako vždy blaho pro ucho milovníka naší muziky, víc není co dodat. Logicky je pak diváci nechtěli pustit, takže zaznělo i několik přídavků.

Časový itinerář se Gábince dařilo dodržovat s přesností švýcarských hodinek.Takže přesně v 19,00 doslova přistála  na pódium kapela newgrassových „divočáků“ pod vedením Tomáše Lasa Laska, kteří si říkají Goodwill. Je jen málo festivalů, kde by tato excelentní partička nehrála, u nás na Džemu byli rovněž již několikráte a pokaždé je to tedy pořádný nářez. Očekávání nezklamali a opětovně to do diváku napumpovali na plný plyn!! Nádhera, spojení drive s nadšením a zpěvem Lasa, paráda. Takže ovace nebraly konce a kapela musel rovněž několikráte přidávat. Zakončili známou skladbou Folsom prison blues, hranou v šíleném tempu, rovnajícímu se rychlosti japonského supervlaku Šinkansen :-).

Co říci na závěr? Myslím, že letošní 22. ročník Džemu vyšel po všech stránkách, bohužel až na jedno, nechci tady nikoho kritizovat, ale účast diváků byla naprosto tragická, z celé Ostravy a okolí totiž dorazili snad jen čtyři diváci !!! Naproti tomu nutno poděkovat a pochválit partu kamarádů z Karviné a okolí, pod vedením již legend bluegrassu Ládi Toresse , Vládi Stopaře Mirka Kresače a ost., dále pak i kamarádům, kteří přijeli z Opavy, Valašska a Beskyd.

Jen poznámka   k ostravské tkzv. country komunitě, je snad desítka míst v Ostravě, kde se každý týden schází různé partičky nadšenců, vybavené instrumenty za desetitisíce, jsou zde kytary Martin, banja. Gibson apod. A bohužel z těchto nadšenců pak na svátek bluegrassu v Ostravě nepřijde téměř nikdo, když se jich pak ptáme, co je špatně, vymlouvají se různě, že zrovna v televizi běžel jejich oblíbený seriál, hrál se tenis, hokej,fotbal, film apod. Poznámka, že právě měli možnost si poslechnout přední kapely a následně i použít získaných zkušeností v praxi, není většinou přijato, jelikož tito interpreti pak tvrdí, že oni ty písničky hrají jinak, snad lépe ,než autoři a že koupit si vstupenku za cenu 4 piv, je pro ně finančně náročné :-(, neakcepovatelné :-(.. No comment!!!

Na závěr mi dovolte poděkovat hlavní osobě Peťovi Langerovi za obětavost při zajištění Bluegrass džemu, provozovateli klubu Marcelovi Palovčíkovi za zapůjčení prostorů pro festival, zvukaři, konferenciérce Gábince Manišové, všem kapelám, které v podstatě za cestovné koncerty profesionálně odehrály, kamarádce Lilce Pawlak za podporu a opětovnou návštěvu a v neposlední řadě i té hrstce diváků a kamarádů, kteří na festival přišli.

Obvykle jsem optimisticky zakončoval minulé reportáž přáním festivalu Bluegrass džem všeho nejlepšího do dalších ročníků, učiním tak i letos, i když vím, že to nebude jednoduché oživit nadšení a chuť pokračovat v něčem, co lidi jaksi v Ostravě a okolí nezajímá, potvrzuje mi to bohužel, že současná atmosféra ve společnosti je jen o pivních kecech a stále kritice všeho a všech. Díky modrému pánubohu, že tomu není všude a obrovské účasti na jiných modrých festivalech toto snad vyvrací.

Chce se mi věřit, že se stane opětovně  zázrak a další ročník našeho festivalu Bluegrass Džem se bude konat. Prosím tedy všechny, kdo by měli chuť a nadšení pokračovat i nadále v tomto již tradičním svátku bluegrassu o kontakt se mnou nebo s Petrem Langerem, přivítáme jakýkoli námět, pomoc, převzetí realizace festivalu apod . Kontakty jsou na webu – www.bgdzem.cz

Bluegrass forever !!!

Vláďa White Bílý